Židovská kuchyně rozlišuje pokrmy všedního dne a sváteční jídla. Nejznámějším svátkem je šábes, slaví se každý týden od pátečního do sobotního podvečera. Je to vzpomínka na stvoření, kdy šestý den ustává práce a je den odpočinku.
Slavení šábesu
Na tento svátek se rodina schází u bíle prostřeného stolu se dvěma svícemi. Muž žehná svátku i rodině nad pohárem vína. Na stůl jsou nošeny tradiční pokrmy: plněná ryba v rosolu a jiná jídla z ryb, polévka telecí nožičky sladký dezert (cimes) a barches (sváteční sobotní chléb). Druhý den se konzumuje šoulet /pokrm z hrachu a krup), kugl (slaný, sladký nákyp), ryby, játra, nožičky v aspiku, aj. O šábesu je zakázáno rozdělávat oheň, ženy nosily hrnce k pekaři, aby bylo sváteční jídlo uchováno teplé. Na závěr šábesu pronáší muž nad pohárem vína pozdrav na rozloučenou. Spolustolovníci čichají ke koření – skořici, myrtě, muškátu, hřebíčku, uschovaných ve stříbrných nádobách, aby si uvědomili rozdíl mezi svátkem a nadcházejícím všedním dnem.
Další svátky
Gastronomické zvyklosti jsou spojeny i s dalšími svátky. Mezi nejznámější svátky patří Nový rok, který židé slaví na přelomu září a října. Novým rokem začíná období půstu, rozjímání pokání, které vrcholí desátým dnem naprostým půstem, kdy se 24 hodin nají vůbec nic ani nepije voda. Po postu následuje bohatá hostina, na které nechybí ryby, drůbež, hrách, ovoce, sladké pečivo. Dalším známým svátkem je chanuka, slaví se v prosinci jako vzpomínka na znovu posvěcení jeruzalémského chrámu, znesvěceného pohanským syrským vojskem. Svátek se slaví osm dní a každý den se na osmiramenném svícnu zapaluje další svíce. Typické pro chanuku je osvětlení domovů i chrámů, proto má chanuka název svátek světel. Podávají se hlavně mléčná jídla, bramborové placky a sladká jídla. Mezi tradiční jídlo, konzumované během tohoto svátku jsou bramborové placky zvané latkes. Nejvýznamnějším svátkem jsou pro židy velikonoce, slaví se sedm dní a je spojen s vysvobozením židů z egyptského otroctví. Tehdy se izraelské kmeny zformovaly jako národ. Dům je pečlivě uklizen, pod střechou nesmí zůstat nic kvašeného. Slavnostní večeře začíná čtením hagady (kompozice biblického textu, středověké poezie a lidových písní). Na svátečním stole nechybí láhev s octem, slanou vodou, masitá sousta se do ní před požitím namáčejí. Nejváženější člen společnosti ochutnává jednotlivé pokrmy z mísy a předkládá je ostatním. Následují hody: plněná ryba, kuře s macesovou nádivkou, vývar s macesovými knedlíčky, jídla z macesové mouky, cukroví a také kvalitní víno. Sedm týdnů po velikonocích jsou letnice (svátek žní). V těchto dnech přinášeli židé do chrámu první obilí. V tento svátek se konzumují převážně mléčné sladké pokrmy, např. lívanečky, káva s mlékem tvarohový koláč, palačinky s tvarohem, apod.
Recepty
Bramborové placky latkes (1 porce) Suroviny: 2 větší brambory, 2 lžíce polohrubé mouky, 2 vejce, 100 g tvrdého sýra, pepř, sůl, olej nebo husí sádlo na smažení Postup: Brambory oškrábeme, namočíme chvíli ve vodě, aby se vyluhoval škrob, nastrouháme a vymačkáme přebytečnou vodu. Přisypeme mouku, přidáme rozšlehaná vejce, sýr, osolíme a opepříme. Vypracujeme těsto a vykrajujeme placky, které po obou stranách opečeme na rozpáleném oleji nebo husím sádle. Mrkvový cimes (1 porce) Suroviny: 100 g mrkve, 70 g jablek, 15 ml oleje, cukr dle chuti, skořice, sůl Postup: Mrkev očistíme a spolu s oloupanými jablky, zbavenými jádřince nakrájíme na kostky. Na rozehřátém oleji necháme dusit nejprve mrkev s trochou vařící vody, a když změkne, přidáme jablka a dusíme na mírném ohni do měkka. Ke konci ochutíme cukrem, skořicí a solí.
Závěr
Sváteční pokrmy se v židovské kuchyni objevovaly i při soukromých slavnostech (narození dítěte, obřízka, svatba). Židovská svatba trvá sedm dní, začíná vínem a sladkým zákuskem, následují předkrmy a hlavní jídla, nechybí medovník, piškot, závin, husa, krocan, sladkosti s jižním ovocem a svatební dort.
Autorka: Evžena Janovská DiS